Považuje česká populace informování o koronaviru za dostatečné?

Pokračování textové analýzy názorů české veřejnosti

Informace o koronaviru se šíří napříč všemi médii. Všechna ostatní témata jsou utlumena. Jak tuto změnu vnímá česká populace? Považuje informování o koronaviru za dostatečné?

Výzkumná agentura SC&C uskutečnila na téma koronavirus průzkum. Jedna z otázek se týkala informovanosti. Respondenti vybírali na tříbodové škále, jak se cítí informováni: nedostatečně, přiměřeně, přehnaně. Navíc se mohli o informovanosti vyjádřit volným textem. A na tyto volné odpovědi jsem se zaměřil. S analýzou mi pomohl analytický software SPSS Modeler s integrovaným textminingovým modulem ATM.

Analýza odpovědí na předem dané tříbodové škále je jednoduchá. Většina dotazovaných považuje informování o koronaviru za přiměřené. Najde se však 5 % takových, kteří i přes to, že se nemluví téměř o ničem jiném, považují informovanost za nedostatečnou. Je to díky tomu, že se jedná o nevyléčitelné pesimisty nebo jsou prezentované informace pro ně nesrozumitelné? Odpovědi zkusme hledat ve volných textech.

Možnost napsat, jaké informace schází, využilo pouze 17 % respondentů. První, co mě zajímalo, bylo zjištění, jaké konkrétní informace respondentům chybí. Extrahoval jsem si tedy z odpovědí klíčové termíny. Ty nejčetnější vidíme na obrázku. Odfiltroval jsem z nich termíny, které se vyskytují dosti často a nejsou v souvislosti s koronavirem příliš informativní (např. informace, média, situace).

Bohužel z termínů není patrné, jaké informace chybí. Spíše to vypadá na komentování současné situace, jak je pro český národ typické. Pokusil jsem se i o roztřídění nalezených termínů podle jednotlivých sociodemografických skupin, ale nenašel jsem mezi skupinami výrazné rozdíly. Volné texty je však možné kategorizovat podle sentimentu, a to se ukázalo jako smysluplné.

Omezil jsem se pouze na rozdělení textů do tří kategorií: pozitivní, neutrální a negativní. Pokud je text ambivalentní, řadím ho do skupiny neutrální. Číselné skóre sentimentu jsem použil pouze k ilustrativnímu výběru nejvíce negativních a pozitivních komentářů v následujících obrázcích.

TOP 10 pozitivních odpovědí

Pozitivní reakceSentimentSkóre
Skvělouvery positive0.900
Skvělé veřejnoprávní zpravodajství.positive0.600
Množství informací je v pořádku, měla by se zvýšit jejich kvalita a ověřenostpositive0.500
věřím, že to dobře dopadnepositive0.500
Je dobře, že se vzniklá situace nepodceňuje.positive0.400
Informuje se o všem dobřepositive0.400
stat se o nas dobre postarapositive0.400
klobouk dolů před všemi složkami ZS (lékaři,sestry,hasiči,policisté,dobrovolníci z řad mladších občanů a studenty lékařských fakult)positive0.400
Zaplať pán Bůh za rozumnou vládu a její politiku informování všech a včaspositive0.400
Sleduji živé vysílání z tiskových konferencí.positive0.400

TOP 10 negativních odpovědí

Negativní reakceSentimentSkóre
Je to manipulace strachem, ochromování života lidí, zástěrka pro mnohem větší problémy a jeden z nástrojů budování mnohem horšího totalitního systému, než byly všechny dosavadní dohromady.negative-0.500
Mediální masáž je šílená vytvářející paniku na kterou zemřeme.negative-0.500
prehnane a nekompletnenegative-0.500
Méně konferencí a více makat,omezit styk s tiskem,který jen zhoršuje situaci debilníma a stále stejnýma otrázkama!negative-0.500
nejhorší jsou novináři a Česká televizenegative-0.500
taky se bojímnegative-0.500
Zejména někteří redaktoři ČT mi lezou na nervy.negative-0.600
Stále je víc nebezpečná chřipkanegative-0.600
Vadí mi dezinformacenegative-0.600
informovanost nedostatečná dezinformovanost přehnanánegative-0.600

Na rozdíl od běžných výzkumů spokojenosti, kde téměř všichni respondenti bývají spokojeni, zde vidíme, že pokud se hovoří o informovanosti obyvatelstva, negativní sentiment převládá nad pozitivním. Naše extrahované termíny můžeme nyní dát do kontextu se sentimentem. V obrázku jsou sloupce u každého termínu nataženy na stejnou délku a obarveny podle sentimentu.

Hovoří-li někdo o panice, chřipce či hysterii, výpověď má negativní náboj. Nejvíce pozitivního náboje najdeme v textech, kde se píše o odbornících, epidemiolozích či o sdělovacích prostředcích. Jiný jednodušší pohled na totéž nabídne následující tabulka s nejčetnějšími termíny pro každý sentiment.

sentiment nejčetnější termíny
negativní panika, informace, koronavirus
neutrální vláda, Česká televize, odborník, premiér
positivní odborník, sdělovací prostředek, epidemiolog

Kdo komentuje informovanost pozitivně a kdo negativně? Toto porovnání naše data umožní. Bohužel díky malému počtu respondentů, kteří možnost otevřené odpovědi využili, nemůžeme stanovit komplexní profily spokojených a nespokojených, ale podíváme se alespoň na některá socio-demo odděleně. Například mezi muži a ženami pozorujeme rozdíly. Ženy komentují informovanost o epidemii více pozitivně než muži.

Rozdíly lze najít i ve vzdělání. Lidé s nižším vzděláním se o informovanosti pozitivně téměř nevyjadřují, s vyšším vzděláním pozitivního sentimentu přibývá. U vyššího vzdělání pozorujeme ale i zvýšený podíl negativního sentimentu. Vysokoškoláci jsou zkrátka ve svých názorech více heterogenní.

Do třetice si porovnáme sentiment podle velikosti sídla. Pozitivní komentáře k informovanosti najdeme spíše u těch, kdo bydlí ve větších městech, s výjimkou Pražanů. Ti nejen že nejsou pozitivní, ale navíc si ještě stěžují častěji než většina ostatních.

Jaké jsou tedy hlavní závěry těchto jednoduchých analýz? Možnost otevřeně odpovědět na otázku „Schází Vám nějaké informace?“ většina lidí nevyužila. Ti, kteří něco napsali, však jen komentovali situaci, a to většinou negativně. Pozitivní obyvatele ČR můžeme v této souvislosti hledat spíše mezi ženami, mezi vysokoškoláky a ve větších městech mimo Prahu. Abych byl korektní, musím dodat, že nevím, zda jsou nejvíce pozitivní vysokoškolačky z velkých měst kromě Prahy. Na hledání pozitivních segmentů definovaných kombinací sociodemografických kategorií by bylo potřeba více respondentů-komentátorů.

Rádi byste se o statistice a analýze dat dozvěděli více? Chcete se stát mistrem ve svém oboru nebo si jen potřebujete doplnit znalosti? V ACREA nabízíme širokou nabídku kurzů pro váš profesní růst. Máte-li jiný dotaz. Nebojte se využít naši nezávaznou konzultaci, při které vám rádi zodpovíme všechny vaše dotazy a najdeme vhodné řešení.

Mgr. Ondřej Háva, Ph.D.
Senior analytik a lektor data miningu v ACREA CR. Ve své profesní kariéře se specializuje na dataminingové projekty, a to především v oblasti řízení rizik a detekce podvodů. Má zkušenost s vedením desítek rozsáhlých dataminingových projektů a softwarových řešení pro velké společnosti. Zaměřuje se na problematiku text miningu a sociálních sítí, je autorem a spoluautorem řady odborných článků a publikací. V současné době se věnuje vývoji textminingového modulu ACREA TEXT MINING.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů