
Coxova regrese či správněji Coxův model proporcionálních rizik (angl. Cox proportional hazards model) je statistická metoda sloužící k analýze tzv. „time‐to‐event“ dat, tedy časů do určité události (např. úmrtí, selhání, recidivy).
Coxova regrese se používá tam, kde máme data o čase do určité události — např. v medicíně (čas do úmrtí pacienta, recidivy onemocnění), v epidemiologii (čas do začátku onemocnění), v průmyslu (čas do selhání zařízení), ale i v sociálních vědách (čas do zaměstnání po ukončení studia) či obchodu (čas do odchodu zákazníka).
Významným přínosem je, že model robustně pracuje i se cenzorovanými daty (např. když u některých subjektů událost nenastala během sledování). A dále i to, že výsledky modelu jsou snadno interpretovatelné – například „o kolik vyšší je riziko události při zvýšení dané proměnné (kovariáty – proměnné, u které předpokládáme, že má vliv na sledovanou událost) o jednotku“.
Na trhu existuje řada nástrojů, které vám Coxovou regresi pomohou spočítat. Mezi nejběžnější patří:

Zjistěte, jak:
Jednodenní praktický kurz – 13. 1. 2026 – online i prezenčně v Praze.
Například studie, které sledují pacienty po diagnostice rakoviny – analyzují, zda věk, pohlaví, typ léčby, genetické markery ovlivňují čas do úmrtí nebo recidivy.
Výsledkem může být: „Pacienti starší 70 let mají hazardní poměr 1,5 oproti mladším pacientům, tedy 50 % vyšší riziko úmrtí v daném čase.“
Analýza faktorů rizika pro rozvoj nebo návrat choroby: např. u pacientů s chronickým onemocněním – jak vliv kouření, BMI, komorbidit ovlivňuje čas do první komplikace či úmrtí.
Sleduje se doba do selhání stroje nebo komponenty; kovariáty mohou být typ zařízení, provozní podmínky, údržba. Coxův model umožní odhadnout, jak různé faktory zvyšují riziko selhání.
Sledovat můžeme např. čas do zaměstnání po ukončení studia, čas do uzavření partnerství apod.
Modelování zákaznického odchodu (churn): doba od registrace do ukončení služby – kovariáty mohou být demografie, produktové využití, zákaznické chování. Coxův model umožní zjistit rizikové faktory odchodu v čase.
Díky své flexibilitě a tomu, že umožňuje práci s cenzorovanými daty i vícero kovariátami, je Coxův model velmi široce užívaný v mnoha oblastech.
Scénář: Sledujeme dobu (v měsících) do selhání kompresoru v průmyslové hale. Některé kompresory ještě neselhaly ke konci sledování (cenzorováno). Zkoumané kovariáty:
Tabulka (data z 8 zařízení):
| zařízení | čas (měsíc) | událost (1= selhání) | operating_temp (°C) | maintenance (0/1) | manufacturerB (0/1) |
|---|---|---|---|---|---|
| A1 | 12 | 1 | 75 | 0 | 0 |
| A2 | 20 | 0 | 70 | 1 | 0 |
| B1 | 8 | 1 | 85 | 0 | 1 |
| B2 | 15 | 1 | 82 | 1 | 1 |
| A3 | 30 | 0 | 68 | 1 | 0 |
| B3 | 6 | 1 | 90 | 0 | 1 |
| A4 | 18 | 1 | 78 | 0 | 0 |
| B4 | 22 | 0 | 80 | 1 | 1 |
Pozn.: Jedná se o náhled na data. Tento dataset slouží jen pro názornou ukázku metody.
Po odhadu Coxova modelu dostaneme odhadnuté koeficienty :
Z těchto koeficientů vypočteme hazard ratio (HR) jako :
Každé zvýšení průměrné provozní teploty o 1 °C je spojeno s přibližně 3,05 % vyšším okamžitým rizikem selhání (hazard) zařízení, za předpokladu, že ostatní faktory jsou stejné.
Zvýšení teploty o 10 °C by tedy odpovídalo HR ≈ ≈ 1,3499 → ~35 % vyšší riziko.
Zařízení, která procházejí plánovanou údržbou, mají přibližně 55,1 % nižší riziko selhání než ta bez plánované údržby (protože 1 − 0,4493 ≈ 0,5507).
Zařízení od výrobce B mají přibližně 65 % vyšší riziko selhání ve srovnání s referenčním výrobcem A (při stejných hodnotách ostatních kovariát).
Pokud je to statisticky významné, může to mít důsledky pro rozhodování při nákupu či zárukách.
Rádi byste se o statistice a analýze dat dozvěděli více? Chcete se stát mistrem ve svém oboru nebo si jen potřebujete doplnit znalosti? V ACREA nabízíme širokou nabídku kurzů pro váš profesní růst. Máte-li jiný dotaz. Nebojte se využít naši nezávaznou konzultaci, při které vám rádi zodpovíme všechny vaše dotazy a najdeme vhodné řešení.
