Zpět

Psychiatrické centrum Praha

Strukturální analýza modelu životní spokojenosti adolescentů

Psychiatrické centrum Praha (PCP) je příspěvková organizace přímo řízená MZČR. V současnosti má více než 140 zaměstnanců. Psychiatrické centrum je přední výzkumné pracoviště v oblasti psychiatrie a neurověd s rozsáhlou publikační aktivitou a intenzivní mezinárodní spoluprací. Od roku 1991 má statut Spolupracujícího centra Světové zdravotnické organizace pro výzkum a výuku v oblasti duševního zdraví. Vedle výzkumné aktivity je PCP také zařízením, které poskytuje ambulantní i lůžkovou léčbu duševních poruch (léčebné zařízení s akreditací). PCP je výukovou základnou 3.Lékařské fakulty UK pro pregraduální i postgraduální vzdělávání v psychiatrii, neurovědách a lékařské psychologii.

„Výsledky vědeckého výzkumu přispívají v naší oblasti ke zvyšování kvality léčebné péče a k účinnější prevenci. IBM SPSS Statistics nám usnadňuje zpracování dat. Adekvátní analýzy jsou podmínkou publikování výsledků vědecké práce.
V Laboratoři sociální psychiatrie nám SPSS pomáhá ve sdílení dat, užitečné také je, že na mezinárodních projektech se obvykle pracuje s SPSS, což usnadňuje mezinárodní spolupráci.“ 
- PhDr, Ladislav Csémyvedoucí Laboratoře sociální psychiatrie PCP


V Psychiatrickém centru pracují s produkty IBM SPSS v různých oblastech sociálně psychologického, ale také biologického výzkumu. Zpracovávají zde data z psychologie, psychiatrie a sociologie. Data jsou získávána nejčastěji v terénu prostřednictvím strukturovaných rozhovorů. Datové soubory v oblasti sociální psychologie a psychiatrické demografie jsou relativně rozsáhlé (přesahují i 300 proměnných), vzorky bývají často přes 1000 osob. Nejčastěji používané analytické procedury jsou: deskriptivní statistika, vícerozměrné modely, strukturální modely.


Jako příklad uvádíme studii zveřejněnou v domácím odborném časopise Československá psychologie: Strukturální analýza modelu životní spokojenosti adolescentů. Studie se zabývá životní spokojeností adolescentů školního věku. Testovaný soubor tvoří téměř 1000 českých 15-ti letých dětí. Vztahy mezi proměnnými, založené na odhadu asymptotické kovarianční matici polychorických korelací, byly analyzované metodou strukturálních rovnic (SEM) iterativní procedurou „Generally Weighted Least Square“.


Tento přístup je v dané oblasti méně obvyklý a proto je tato práce významným příspěvkem ke stávajícím poznatkům. Analýza dat metodou SEM přinesla podporu pro postulovaný model předpokládající vliv emocionální opory/blízkosti a rodinné koheze na vztah mezi životní spokojeností, somatickými/psychickými potížemi a adaptací na školní prostředí. U dívek i chlapců jsou statisticky významné celkové efekty emocionální opory a rodinné koheze na adaptaci na školní prostředí. Zdá se však, že míra vnímané emocionální opory má výraznější vliv na pocit životní spokojenosti u dívek a rovněž adaptace na školu by mohla být u nich výraznějším zdrojem somatických / psychických problémů ve srovnání s chlapci.